Vše je jinak... a mám Denise.

Vše je jinak. Co k tomu všemu říct? Můj princ vlastně nebyl žádný princ ale zloduch a pravý princ byl úplně někde jinde.
Teď vypadám přesně jako ta holka, kterou jsem popsala minule, že?
Věci dostaly úplně jiný směr. Směr na který jsem strašně dlouho čekala. Mám přítele (jo jsem rychlík ale kdyby někdo z Vás měl protějšek, jaký mám teď já, tak by se nikdo z Vás nedivil), můj přítel mě má rád přesně takovou jaká jsem. Je až k neuvěření, že takoví lidé ještě stále jsou. Lidé, kteří mají rádi člověka, i když je v opilosti blázen, který by z fleku mohl konkurovat Harley Quinn :-). Je úžasné mít vedle sebe člověka, který ve vás vidí to, co snad nevidí nikdo. Člověk, který je neskutečně chytrý a skládá mi básně. Bože holky ... Mám neskutečné štěstí. Denis je člověk, který vidí do hloubky. Někdy mám pocit, že mi rozumí aniž bych něco řekla.
Měli jste někdy takové to, že jste s někým prohodili pár slov a řekli jste si "Ty vole, to je to co mi chybělo celou dobu" tohle jsem si řekla přesně já.
S Denisem jsme se poprvé potkali už strašně dávno na naší ostravské ulici Stodolní. Každý u jiného stolu, s někým jiným a pohled, který byl prý nekonečný (já si to pořádně ani nepamatovala :( jsem trapná žejo?).
Ale o tohle vlastně ani nejde. Jde o to, co teď prožívám. Cítím se konečně aspoň vztahově jako princezna, která má VŠE, co jí chybělo. Je to konečně opravdu pohádka a OPRAVDU OPRAVDOVÁ. Jestli to někdy skončí? Netuším. Ale hrozně si přeju aby tohle konec nemělo.
Po dlouhé době članek juchuuu. Tak zatím zase :-) !
A očekávám zase odezvu lidi!!!