Štěstí...

Někdy prostě nespím a nemůžu spát. Je to možná tím, co se děje nebo prostě jen mnou? Je ta věcná chyba opravdu ve mě? Někdy se prostě vracím a přemýšlím, co jsem udělala nebo dělám špatně... popravdě? Nemůžu nic najít (zní to jakobych si myslela, že jsem bez chyby hh. Není to tak. ), dávám ze sebe prostě vždy vše. Je možné, že to je ta chyba? Opravdu je chyba, že se někomu plně odevzdáme a věříme v náš šťastný konec "žili spolu šťastně až do smrti"? 

Nebojte holky (stalkerky), stále jsme 2 a jsme pár. Ví proč je semnou. 

Jsem prostě zklamaná ze všeho a všech (možná za to může mé PMS, které všechny zajímá :) ). Někdy je možná míň opravdu víc. 

Dnešní depky končím a možná jdu konečně o půl 4 ráno (:-)) spát. 

Děkuji, že tyhle moje sračky čtete. Dodáváte mi hrozně moc radosti a energie. To, že mi třeba napíšete jak vás mé články baví mě hrozně těší :-). Děkuji.