Depkařské dny započaly

Máte občas takové ty dny. kdy přemýšlíte komu by jste vlastně chyběli, kdyby jste najednou zmizeli? Mám posledních pár dní neskutečné depky. Takový ten pocit " Kurva, kam vlastně pařím?". Často přemýšlím a přemítám si dny, kdy jsem měla vše. Teď jsem samozřejmě taky šťastná, mé vše mám v Denisovi ale stále mám takovou nějakou díru v sobě, kterou potřebuji zaplnit ale stále nenacházím to, co by to mělo zaplnit... Nebo spíš jsem to možná měla a mou hloupostí o to přišla a vytvořila se tahle prázdná, černá díra, kterou těžko mohu zaplnit.
Dávám ze sebe stále strašně lásky a snažím se jí stale ventilovat na lidi kolem ale ta pomyslná díra je pořád stejná.
Máte taky občas pocit, že nikam nepatříte? Já jsem vždy šťastný a pozitivní člověk a lidé, kteří mě opravdu znají nebo znali tak ví, že i v těch největších sračkách jsem se vždy snažila být pozitivní a šťastná, snažím se ať lidi kolem mě jsou šťastní a poslední dobou se mi to buď nějak nedaří nebo to prostě dělám moc "na sílu".
Posledních pár članků je depka jak prase že?????
Snažím se srovnávat s věcmi v sobě, snažím se nelhat a očekávám to samé od tohohle světa, který už na tomhle způsobu neexistuje ( existoval takový svět vůbec někdy?). Je těžké se srovnávat s věcmi, které nás hrozně ničí a strašně dlouho mrzí.
Touhle dobu jsem v mých dávných snech už měla být úplně někde jinde, za vodou s plno penězi na kontě, s manželem ( kdo si počka, ten se dočka žejo ) a cestovat. Poznat aspoň kousek světa a usadit se někde na samotě a ve městě mít svou krásnou a specifickou kavárnu. Říkám si "Ty vole, kam se ty sny poděly??". Ony prostě zmizely pryč nebo spíš jsem byla lína se začít snažit o jejich budování. Teď mi příjde, že je už celkem pozdě začít se snažit. Protože než se cokoliv z toho stane je mi přes 30 a to už je dávno čas začít mít vlastní rodinu... Máte taky nějaké nenaplněné sny??
Přeju pěkny den po mém článku plném depek :-)))).